Webová kamera

Zajímavostí je, že první webová kamera na světě byla spuštěna v roce 1991 na Cambridge University a zobrazovala kávovou konvici až do 22. srpna 2001. Poslední obraz, který tato kamera poskytovala, je možné dodnes vidět na stránkách zmíněné univerzity.
Máme-li webovou kameru definovat, hovoříme o vstupním počítačovém zařízení, které snímaný obraz promítá na internetu. To umožní uživateli z kteréhokoli kouta zeměkoule, který je připojen k internetu, aby viděl aktuální záběr kamery. Je-li připojení dostatečně rychlé, může uživatel webkamery záběry sledovat jako video.

Webové kamery jsou běžnými uživateli používány k videohovorům, jejich stále širší využití umožňuje nízká pořizovací cena. Stejně tak jsou používány firmami k videokonferencím, nebo bezpečnostními agenturami k ochraně majetku a osob.
Velkým přínosem je využití webkamer při monitorování plynulosti a bezpečnosti dopravy. Lyžaři a turisté zase uvítají, že mohou online zjistit, jaký je stav sněhu na českých horách. Turistický ruch podporuje zpřístupněním svých webkamer  pro širokou veřejnost i mnoho obcí a měst, sportovních i kulturních areálů, ale i jednotlivci.
Veřejnosti je k dispozici na různých webových stránkách, některé se na různě rozmístěné webkamery přímo zaměřují, velké množství kamer, tříděných podle zobrazovaného obsahu. Je možné z pohodlí domova sledovat zasněžené vrcholky hor i nejkrásnější pláže.

Důležité je dbát na ochranu soukromí, protože většina uživatelů nechce záběry ze své kamery veřejně zpřístupnit. Soukromí může narušit hacker pomocí nevyžádaného softwaru, kdy dokáže zapnout webovou kameru bez vědomí uživatele a sledovat tak její záběry. Nejjednodušší ochranou je prosté přelepení kamery kouskem lepicí pásky, v případě že ji nepoužíváte. Webové kamery jsou sice vybaveny LED diodou, která se rozsvítí, je-li kamera aktivní, ale i to se dá obejít.