Proč je čtení na ústupu


Knihy jsou nedílnou součástí naší kultury již po generace. Ty nejznámější spisovatele zná každý z nás. Ovšem v současné době čtou lidé stále méně knih, zejména pak mladší generace. To samozřejmě má vliv i na náš celkový vývoj i dovednosti. Proto také mají dnešní děti horší porozumění psanému i čtenému textu, což samozřejmě může působit problémy i v dospělém životě – každý z nás bude jednou podepisovat nějakou smlouvu, a je rozhodně dobré vědět, k čemu se přesně zavazujeme a jaké jsou podmínky.

Co ale za tímto vývojem stojí? Je totiž jasné, že se neobjevil jen tak sám od sebe. Naopak, jedná se o výsledek mnoha desítek let změn v naší kultuře, přičemž ne všechny tyto změny byly tak pozitivní, jak by se mohlo na první pohled jevit.

V první řadě je zde fakt, že rodiče jsou dnes mnohem zaměstnanější. Aby dokázali uživit rodinu, musí pracovat oba. To znamená, že mají mnohem méně času na svého potomka. To dříve alespoň částečně nahrazovali babičky a dědečkové, avšak dnes často pracují i oni. To také znamená, že děti jsou často ponechány samy sobě a že ani večer před spaním jim nikdo nečte nebo nevypráví pohádky.

Namísto toho se je snažíme zabavit technologiemi, které jsou pro ně přitažlivější, neboť nabízí mnohem snadnější a rychlejší gratifikaci. Bohužel sledování pohádek a videí na YouTube ani zdaleka nerozvíjí mozek, natož pochopení souvislých vět bez doprovodného videa. Proto se děti neučí číst a pracovat se svou fantazií.

Důsledkem toho je, že děti nemají ke knihám vztah. Už nemají například svou oblíbenou knížku, kterou by chtěli po rodičích neustále před spaním číst. Namísto toho se raději podívají na video, což je pohodlnější i pro rodiče, takže ani ti s tím nemají problém. Důsledky pak vidíme ve škole, kde je porozumění textu na velmi nízké úrovni. A není divu – nemají, jak by se to naučily, a to je velká škoda.


Knihy jsou nedílnou součástí naší kultury již po generace. Ty nejznámější spisovatele zná každý z nás. Ovšem v současné době čtou lidé stále méně knih, zejména pak mladší generace. To samozřejmě má vliv i na náš celkový vývoj i dovednosti. Proto také mají dnešní děti horší porozumění psanému i čtenému textu, což samozřejmě může působit problémy i v dospělém životě – každý z nás bude jednou podepisovat nějakou smlouvu, a je rozhodně dobré vědět, k čemu se přesně zavazujeme a jaké jsou podmínky.

Co ale za tímto vývojem stojí? Je totiž jasné, že se neobjevil jen tak sám od sebe. Naopak, jedná se o výsledek mnoha desítek let změn v naší kultuře, přičemž ne všechny tyto změny byly tak pozitivní, jak by se mohlo na první pohled jevit.

V první řadě je zde fakt, že rodiče jsou dnes mnohem zaměstnanější. Aby dokázali uživit rodinu, musí pracovat oba. To znamená, že mají mnohem méně času na svého potomka. To dříve alespoň částečně nahrazovali babičky a dědečkové, avšak dnes často pracují i oni. To také znamená, že děti jsou často ponechány samy sobě a že ani večer před spaním jim nikdo nečte nebo nevypráví pohádky.

Namísto toho se je snažíme zabavit technologiemi, které jsou pro ně přitažlivější, neboť nabízí mnohem snadnější a rychlejší gratifikaci. Bohužel sledování pohádek a videí na YouTube ani zdaleka nerozvíjí mozek, natož pochopení souvislých vět bez doprovodného videa. Proto se děti neučí číst a pracovat se svou fantazií.

Důsledkem toho je, že děti nemají ke knihám vztah. Už nemají například svou oblíbenou knížku, kterou by chtěli po rodičích neustále před spaním číst. Namísto toho se raději podívají na video, což je pohodlnější i pro rodiče, takže ani ti s tím nemají problém. Důsledky pak vidíme ve škole, kde je porozumění textu na velmi nízké úrovni. A není divu – nemají, jak by se to naučily, a to je velká škoda.


Knihy jsou nedílnou součástí naší kultury již po generace. Ty nejznámější spisovatele zná každý z nás. Ovšem v současné době čtou lidé stále méně knih, zejména pak mladší generace. To samozřejmě má vliv i na náš celkový vývoj i dovednosti. Proto také mají dnešní děti horší porozumění psanému i čtenému textu, což samozřejmě může působit problémy i v dospělém životě – každý z nás bude jednou podepisovat nějakou smlouvu, a je rozhodně dobré vědět, k čemu se přesně zavazujeme a jaké jsou podmínky.

Co ale za tímto vývojem stojí? Je totiž jasné, že se neobjevil jen tak sám od sebe. Naopak, jedná se o výsledek mnoha desítek let změn v naší kultuře, přičemž ne všechny tyto změny byly tak pozitivní, jak by se mohlo na první pohled jevit.

V první řadě je zde fakt, že rodiče jsou dnes mnohem zaměstnanější. Aby dokázali uživit rodinu, musí pracovat oba. To znamená, že mají mnohem méně času na svého potomka. To dříve alespoň částečně nahrazovali babičky a dědečkové, avšak dnes často pracují i oni. To také znamená, že děti jsou často ponechány samy sobě a že ani večer před spaním jim nikdo nečte nebo nevypráví pohádky.

Namísto toho se je snažíme zabavit technologiemi, které jsou pro ně přitažlivější, neboť nabízí mnohem snadnější a rychlejší gratifikaci. Bohužel sledování pohádek a videí na YouTube ani zdaleka nerozvíjí mozek, natož pochopení souvislých vět bez doprovodného videa. Proto se děti neučí číst a pracovat se svou fantazií.

Důsledkem toho je, že děti nemají ke knihám vztah. Už nemají například svou oblíbenou knížku, kterou by chtěli po rodičích neustále před spaním číst. Namísto toho se raději podívají na video, což je pohodlnější i pro rodiče, takže ani ti s tím nemají problém. Důsledky pak vidíme ve škole, kde je porozumění textu na velmi nízké úrovni. A není divu – nemají, jak by se to naučily, a to je velká škoda.


Knihy jsou nedílnou součástí naší kultury již po generace. Ty nejznámější spisovatele zná každý z nás. Ovšem v současné době čtou lidé stále méně knih, zejména pak mladší generace. To samozřejmě má vliv i na náš celkový vývoj i dovednosti. Proto také mají dnešní děti horší porozumění psanému i čtenému textu, což samozřejmě může působit problémy i v dospělém životě – každý z nás bude jednou podepisovat nějakou smlouvu, a je rozhodně dobré vědět, k čemu se přesně zavazujeme a jaké jsou podmínky.

Co ale za tímto vývojem stojí? Je totiž jasné, že se neobjevil jen tak sám od sebe. Naopak, jedná se o výsledek mnoha desítek let změn v naší kultuře, přičemž ne všechny tyto změny byly tak pozitivní, jak by se mohlo na první pohled jevit.

V první řadě je zde fakt, že rodiče jsou dnes mnohem zaměstnanější. Aby dokázali uživit rodinu, musí pracovat oba. To znamená, že mají mnohem méně času na svého potomka. To dříve alespoň částečně nahrazovali babičky a dědečkové, avšak dnes často pracují i oni. To také znamená, že děti jsou často ponechány samy sobě a že ani večer před spaním jim nikdo nečte nebo nevypráví pohádky.

Namísto toho se je snažíme zabavit technologiemi, které jsou pro ně přitažlivější, neboť nabízí mnohem snadnější a rychlejší gratifikaci. Bohužel sledování pohádek a videí na YouTube ani zdaleka nerozvíjí mozek, natož pochopení souvislých vět bez doprovodného videa. Proto se děti neučí číst a pracovat se svou fantazií.

Důsledkem toho je, že děti nemají ke knihám vztah. Už nemají například svou oblíbenou knížku, kterou by chtěli po rodičích neustále před spaním číst. Namísto toho se raději podívají na video, což je pohodlnější i pro rodiče, takže ani ti s tím nemají problém. Důsledky pak vidíme ve škole, kde je porozumění textu na velmi nízké úrovni. A není divu – nemají, jak by se to naučily, a to je velká škoda.


Knihy jsou nedílnou součástí naší kultury již po generace. Ty nejznámější spisovatele zná každý z nás. Ovšem v současné době čtou lidé stále méně knih, zejména pak mladší generace. To samozřejmě má vliv i na náš celkový vývoj i dovednosti. Proto také mají dnešní děti horší porozumění psanému i čtenému textu, což samozřejmě může působit problémy i v dospělém životě – každý z nás bude jednou podepisovat nějakou smlouvu, a je rozhodně dobré vědět, k čemu se přesně zavazujeme a jaké jsou podmínky.

Co ale za tímto vývojem stojí? Je totiž jasné, že se neobjevil jen tak sám od sebe. Naopak, jedná se o výsledek mnoha desítek let změn v naší kultuře, přičemž ne všechny tyto změny byly tak pozitivní, jak by se mohlo na první pohled jevit.

V první řadě je zde fakt, že rodiče jsou dnes mnohem zaměstnanější. Aby dokázali uživit rodinu, musí pracovat oba. To znamená, že mají mnohem méně času na svého potomka. To dříve alespoň částečně nahrazovali babičky a dědečkové, avšak dnes často pracují i oni. To také znamená, že děti jsou často ponechány samy sobě a že ani večer před spaním jim nikdo nečte nebo nevypráví pohádky.

Namísto toho se je snažíme zabavit technologiemi, které jsou pro ně přitažlivější, neboť nabízí mnohem snadnější a rychlejší gratifikaci. Bohužel sledování pohádek a videí na YouTube ani zdaleka nerozvíjí mozek, natož pochopení souvislých vět bez doprovodného videa. Proto se děti neučí číst a pracovat se svou fantazií.

Důsledkem toho je, že děti nemají ke knihám vztah. Už nemají například svou oblíbenou knížku, kterou by chtěli po rodičích neustále před spaním číst. Namísto toho se raději podívají na video, což je pohodlnější i pro rodiče, takže ani ti s tím nemají problém. Důsledky pak vidíme ve škole, kde je porozumění textu na velmi nízké úrovni. A není divu – nemají, jak by se to naučily, a to je velká škoda.


Knihy jsou nedílnou součástí naší kultury již po generace. Ty nejznámější spisovatele zná každý z nás. Ovšem v současné době čtou lidé stále méně knih, zejména pak mladší generace. To samozřejmě má vliv i na náš celkový vývoj i dovednosti. Proto také mají dnešní děti horší porozumění psanému i čtenému textu, což samozřejmě může působit problémy i v dospělém životě – každý z nás bude jednou podepisovat nějakou smlouvu, a je rozhodně dobré vědět, k čemu se přesně zavazujeme a jaké jsou podmínky.

Co ale za tímto vývojem stojí? Je totiž jasné, že se neobjevil jen tak sám od sebe. Naopak, jedná se o výsledek mnoha desítek let změn v naší kultuře, přičemž ne všechny tyto změny byly tak pozitivní, jak by se mohlo na první pohled jevit.

V první řadě je zde fakt, že rodiče jsou dnes mnohem zaměstnanější. Aby dokázali uživit rodinu, musí pracovat oba. To znamená, že mají mnohem méně času na svého potomka. To dříve alespoň částečně nahrazovali babičky a dědečkové, avšak dnes často pracují i oni. To také znamená, že děti jsou často ponechány samy sobě a že ani večer před spaním jim nikdo nečte nebo nevypráví pohádky.

Namísto toho se je snažíme zabavit technologiemi, které jsou pro ně přitažlivější, neboť nabízí mnohem snadnější a rychlejší gratifikaci. Bohužel sledování pohádek a videí na YouTube ani zdaleka nerozvíjí mozek, natož pochopení souvislých vět bez doprovodného videa. Proto se děti neučí číst a pracovat se svou fantazií.

Důsledkem toho je, že děti nemají ke knihám vztah. Už nemají například svou oblíbenou knížku, kterou by chtěli po rodičích neustále před spaním číst. Namísto toho se raději podívají na video, což je pohodlnější i pro rodiče, takže ani ti s tím nemají problém. Důsledky pak vidíme ve škole, kde je porozumění textu na velmi nízké úrovni. A není divu – nemají, jak by se to naučily, a to je velká škoda.


Knihy jsou nedílnou součástí naší kultury již po generace. Ty nejznámější spisovatele zná každý z nás. Ovšem v současné době čtou lidé stále méně knih, zejména pak mladší generace. To samozřejmě má vliv i na náš celkový vývoj i dovednosti. Proto také mají dnešní děti horší porozumění psanému i čtenému textu, což samozřejmě může působit problémy i v dospělém životě – každý z nás bude jednou podepisovat nějakou smlouvu, a je rozhodně dobré vědět, k čemu se přesně zavazujeme a jaké jsou podmínky.

Co ale za tímto vývojem stojí? Je totiž jasné, že se neobjevil jen tak sám od sebe. Naopak, jedná se o výsledek mnoha desítek let změn v naší kultuře, přičemž ne všechny tyto změny byly tak pozitivní, jak by se mohlo na první pohled jevit.

V první řadě je zde fakt, že rodiče jsou dnes mnohem zaměstnanější. Aby dokázali uživit rodinu, musí pracovat oba. To znamená, že mají mnohem méně času na svého potomka. To dříve alespoň částečně nahrazovali babičky a dědečkové, avšak dnes často pracují i oni. To také znamená, že děti jsou často ponechány samy sobě a že ani večer před spaním jim nikdo nečte nebo nevypráví pohádky.

Namísto toho se je snažíme zabavit technologiemi, které jsou pro ně přitažlivější, neboť nabízí mnohem snadnější a rychlejší gratifikaci. Bohužel sledování pohádek a videí na YouTube ani zdaleka nerozvíjí mozek, natož pochopení souvislých vět bez doprovodného videa. Proto se děti neučí číst a pracovat se svou fantazií.

Důsledkem toho je, že děti nemají ke knihám vztah. Už nemají například svou oblíbenou knížku, kterou by chtěli po rodičích neustále před spaním číst. Namísto toho se raději podívají na video, což je pohodlnější i pro rodiče, takže ani ti s tím nemají problém. Důsledky pak vidíme ve škole, kde je porozumění textu na velmi nízké úrovni. A není divu – nemají, jak by se to naučily, a to je velká škoda.


Knihy jsou nedílnou součástí naší kultury již po generace. Ty nejznámější spisovatele zná každý z nás. Ovšem v současné době čtou lidé stále méně knih, zejména pak mladší generace. To samozřejmě má vliv i na náš celkový vývoj i dovednosti. Proto také mají dnešní děti horší porozumění psanému i čtenému textu, což samozřejmě může působit problémy i v dospělém životě – každý z nás bude jednou podepisovat nějakou smlouvu, a je rozhodně dobré vědět, k čemu se přesně zavazujeme a jaké jsou podmínky.

Co ale za tímto vývojem stojí? Je totiž jasné, že se neobjevil jen tak sám od sebe. Naopak, jedná se o výsledek mnoha desítek let změn v naší kultuře, přičemž ne všechny tyto změny byly tak pozitivní, jak by se mohlo na první pohled jevit.

V první řadě je zde fakt, že rodiče jsou dnes mnohem zaměstnanější. Aby dokázali uživit rodinu, musí pracovat oba. To znamená, že mají mnohem méně času na svého potomka. To dříve alespoň částečně nahrazovali babičky a dědečkové, avšak dnes často pracují i oni. To také znamená, že děti jsou často ponechány samy sobě a že ani večer před spaním jim nikdo nečte nebo nevypráví pohádky.

Namísto toho se je snažíme zabavit technologiemi, které jsou pro ně přitažlivější, neboť nabízí mnohem snadnější a rychlejší gratifikaci. Bohužel sledování pohádek a videí na YouTube ani zdaleka nerozvíjí mozek, natož pochopení souvislých vět bez doprovodného videa. Proto se děti neučí číst a pracovat se svou fantazií.

Důsledkem toho je, že děti nemají ke knihám vztah. Už nemají například svou oblíbenou knížku, kterou by chtěli po rodičích neustále před spaním číst. Namísto toho se raději podívají na video, což je pohodlnější i pro rodiče, takže ani ti s tím nemají problém. Důsledky pak vidíme ve škole, kde je porozumění textu na velmi nízké úrovni. A není divu – nemají, jak by se to naučily, a to je velká škoda.

Back To Top